Nestává se každý den, aby se štěstí sypalo ve velkém. Jednou z příležitostí byly letos zcela určitě Havířovské hornické slavnosti. V sobotu odpoledne patřilo pódium u Městské sportovní haly také ostravské kapele Kuličky štěstí. Jejich báječná muzika, která rozhodně nenechá nohy v poklidu, je pomalu ale jistě začíná vynášet k pomyslným hvězdám. O tom, co bylo a co bude, jsem si povídala se zpěvákem Adamem Parmou.

Černá dřina je doménou našeho kraje. Nad životy havířů bdí patronka svatá Barbora. Osobně jsem měla tu čest podívat se „tam dolů“ 19. září 2001. Neuvěřitelný zážitek mi umožnili na Dole Darkov. Po hodině chůze porubem jsem byla pěkně zmazaná a unavená a vysušená… Dodnes přemýšlím, jak je možné, že tam ti chlapi vydrží dnes a denně 8 hodin a ještě při plné práci. Právě o hornické práci jsme na Havířovských hornických slavnostech přemítali s některými účinkujícími.

Letošní Havířovské hornické slavnosti se vydařily. V nabídce si určitě každý našel svoji hvězdu či hvězdičku, která mu učinila radost největší. Přinášíme vám malou fotoreportáž ze sobotního odpoledne a zabrousili jsme také do nedělního podvečera.

Do Havířova přijel přednášet a besedovat o šumném Havířovu. Vychutnal si však také umění malých grafiků a kreslířů na 15. ročníku mezinárodní výstavy KRÁSNÁ JAKO KVÍTKA JE TA ZEMĚ. Z jeho rukou se dostalo dětem pamětních medailí, k těm nejmenším z mateřských škol dokonce poklekl. Mnohým se dostalo jeho podpisu do katalogu výstavy a nám se poštěstilo získat krátký rozhovor.

Krásná jako kvítka je ta země… zní plný název mezinárodní výstavy dětské kresby a grafiky, která neodmyslitelně patří k havířovskému září již 15 let. Vybrané soutěžní práce dětí škol mateřských i základních a studentů nižších tříd gymnázií ozdobily od 1. září 2005 již po patnácté Výstavní síň Viléma Wünscheho a prostory ZŠ na ulici Frýdecké a Městské knihovny v Havířově na Šrámkově ulici.

Uplynulé prázdninové měsíce nevládly sluncem a teplým počasím. Jestli si aspoň někdo užil pohody, tak to byli zcela jistě knihomolové. Cestovní kabely a kufry plné knížek byly tentokrát plně k užitku. Našly se mezi nimi i novější…

Venku chystají zásnuby léto s podzimem (i když je podezřívám, že spolu ti dva randili celé prázdniny). Kdyby se jim náhodou babí léto nevyvedlo, můžete si vylepšit náladu na některé z výstav, které nabízejí výstavní síně v Havířově.

Píše nádherné básně, a nejen o lásce. Často je předčítá nám a našemu obecenstvu na akcích naší literární skupiny. Jeho dílka jsou křehoučká jako název jedné z jeho knížeček. Jmenuje se Jako chmýří pampelišky a ráda si v ní listuji. Je to takové laskavé potěšení. Radek Majer má rád svoji rodinu, přírodu, kytaru a dobré pivo. Když jsme si spolu povídali, dal si kávu.

A je po prázdninách… Dva dny bylo léto a jinak nebudu téma počasí rozvádět, protože kdysi dávno přede mnou už tak učinil pan Vančura a já fakt nevím, co k tomu dodat.

Dušana Rápoše, manžela havířovské herečky Evy Vejměnkové, známe většinou jako filmového tvůrce. Filmy Falošný princ, Fontána pre Zuzanu (1, 2, 3), Rabaka, Utekajme, už ide! Studňa mladosti, Dido, F.T., Karel Kryl – kdo jsem…? a Suzanne viděli diváci nejen na Slovensku či v Čechách, ale v mnoha dalších zemích světa. Slavná „ZUZANA“, hudební komedie pro celou rodinu, získala nejvyšší ocenění na mezinárodních filmových festivalech v Atlantě a ve Filadelphii.